Sumbawa - zlata horecka a zlatokopove

Mili pratele, zdravim vas tentokrat z turisty opomijeneho ostrova Sumbawa. Naposledy jsem vam psala z mestecka Ende (zapadni Flores), odtud jsem prejela do Bajawy(stredni Flores), kde vyveraji vyhlasene horke prameny. V Bajawe jsem pobavila mistni tim, ze jsem v horkych pramenech stravila cely den :-), turiste tam obvykle prijedou, vyfoti se, vykoupou a jedou do nedaleke tradicni vesnice a na dalsi pamatky. Ja jsem se vykaslala na tradicni vesnice a cely den jsem se rachala v horke rece a jezircich :-). Dalsi den jsem pak vyrazila na ostrov Sumbawa, ktery lezi mezi Flores a Lombokem.





Flores/Bajawa: horke prameny, horka reka a okoli

SUMBAWA - CHCETE OSTROV PRO SEBE?

Takze ted jsem tady na ostrove Sumbawa, puvodne jsem se tu chtela zastavit jen na jeden den a navstivit mistni skolu, ale nakonec jsem zustala tyden. Lonely Planet o Sumbawe pise, ze neni moc zajimava, ale to vubec neni pravda, jsou tu tradicni vesnicky, vodopady, vyjmecna fauna - jesteri, bizoni, zelvy, obrovsti hadi, a taky jsou tu nadherne opustene ostruvky s bilymi plazemi a koraly. Temer tu nenarazite na turisty, ti se tlaci na plazich Bali :-). Na ostruvky vas zavezou mistni rybari, kdyz je pozadate. Bohuzel musite umet indonesky nebo si najmout pruvodce. Zkuseny pruvodce je potreba kvuli jazyku i kvuli zveri, na ostruvku vas muze prekvapit divoka zver, hadi a nebo se stava, ze si v poklidu snorchlujete a opice vam mezitim odnesou veci a batohy do korun stromu :-). Sumbawa je takovy utajeny dobrodruzny raj. Takze kdyz nekdy vyrazite do Indonesie, zapomente na Bali a vyberte si nejaky ostruvek v okoli Sumbawy, budete ho mit jenom pro sebe, muzete tam prespat na plazi ve stanu nebo primo pod hvezdami, odpoledne a vecer vam mistni rybari pripluji uvarit na ohni jidlo. Proste pohadka, jen ji objevit.



Sumbawa - ostrov Moyo

MISTNI SKOLA

Ale hlavni duvod, proc jsem jela na Sumbawu, byla navsteva mistni statni skoly. Uz jsem psala minule, ze jsem se na trajektu seznamila s mistnim ucitelem anglictiny, ktery me pozval do sve hodiny, nakonec z jedne hodiny byly 2 puldny. Navstivila jsem nekolik trid a zaci byli zvedavi, jaci jsou teenageri v Evrope, jak chutna ceske jidlo, jaka je ceska kultura, hudba, tradice, vetsina z nich znala Pavla Nedveda :-). Ja jsem se jich taky vyptala na jejich zajmy, skolu..a od ceskych teenageru se temer nelisi, az na nabozenstvi. Sumbawane vcetne deti jsou striktni muslimove. Prave vsichni drzi Ramadan a cely mesic v prubehu dne nejedi ani nepiji. Ve skole maji vyuku nabozenstvi a na zacatku a na konci kazde hodiny se modli. Ucitel i zaci byli moc mili. Prinesli mi na rozloucenou plnou tasku mistnich tradicnich jidel, tak mam na cestu, vyrazim na temer 30hodinovou cestu (autobusy, lode) zpet na Javu, kde mam v planu prespat na jednom z prilehlych ostrovu - Karimunjawa a pak dojet do Jakarty, navstivit znameho(Marca Proulxe, ktery tam, jak jsem zjistila, uz rok bydli) a pak uz mi to bohuzel leti domu.




Sumbawa - stredni skola Sumbawa Besar SMA Negeri 1

ZLATOKOPOVE A SMRTONOSNA ZLATA HORECKA

Takze toto je muj posledni prispevek z Indonesie, mozna ,kdyz cas dovoli, tak jeste napisu jeden po priletu. A na zaver se s vami podelim o jeden aktualni fenomen na Sumbave. Na vlastni oci jsem se tu setkala s necim , co jsem myslela, ze existuje uz jen v dobrodruznych filmech. Nedavno zde vypukla prava zlata horecka. To znamema, ze domorodci z cele Indonesie miri do hor a skal Sumbawy hledat zlato. Jedou obvykle jen tak nadivoko s pytlem, majzlikem a dekou na spani. Hluboke diry, ktere hloubi jsou znacne nebezpecne. Neoficialni odhady tvrdi, ze tam dosud zemrelo az 300 lidi. Hodne jich ale take zbohatlo. Cela akce je ilegalni, neni podporovana vladou a kdyz se tam komukoliv cokoliv stane, tak to nikdo nehlasi. Jak z pisnicky Severni vitr :-).

NA ZAVER ...

Doufam, ze vas i tento posledni nebo predposledni prispevek pobavil a tropickou exotickou Indonesii vam zase o kousek priblizil.
Dekuji za vsechny komentare, mailiky a komplimenty. I kdyz jsem na vsechny nestihala odpovidat, hlavne na Facebooku, vzdycky me moc potesily. Indonesie je obrovska a nadherna zeme, mam tady po 2mesicnim pobytu spoustu pratel, doufam, ze budu mit v budoucnu jeste prilezitost se sem vratit a pokud mozno na delsi dobu :-).

Draci na ostrove Komodo

Zdravim vas pratele tentokrat z exotickeho ostrova Flores. Mam pro vas jeste pestrejsi zasobu zazitku a setkani s domorodci, protoze jsem se vydala mimo turisticke oblasti. Tak doufam, ze se mi podari vam predat co nejvic ze zdejsi tropicko exoticke 'atmosfery'.
Naposledy jsem vam psala z ostrova Lombok. Na Lomboku jsem si dala jeden oddychovy den na mistni plazi. Protoze byla nedele, sjely se na plazi mistni rodinky z ruznych casti Lomboku a taky zaci a studenti s uciteli na studijni pobyty. Mistni (ti co si to mohou dovolit) radi travi volne dny na plazi, neopaluji se a nekoupou jako my, ale delaji si pikniky ve stinu palem. Jedine, kdo jsme lezely na slunicku a koupaly se, jsem byla ja a britka Phipi, ktera si prijela na Lombok odpocinout po ceste po vychodni Asii. S Phipi nas porad obklopovali mistni zaci, pro ktere je setkani s turistou svatek, byli zvedavi a chteli procvicovat anglictinu. Meli sebou volejbalovy mic, tak jsem to vyuzila a zahrala si s nimi volejbal. Oni byli nadseni, ze s nimi jdu hrat. Vubec cim vic pokracuji na vychod Indonesie, tim mene turistu sem jezdi a pro mistni je nezvykle videt nekoho s bilou kuzi a zrz vlasy. Rikala jsem si, ze takhle se asi nejak citi celebrity, kam prijdu, tam budim pozornost, vsichni se zastavi a ziraji a tech par, co se nestydi, se odvazi na me promluvit a kdyz potrebuji informace nebo cokoliv, tak jsou stastni, ze mi muzou pomoct anebo se se mnou chteji fotit :-). Uf, doufam, ze mi moje ego nepreroste pres hlavu :-).


Lombok: zapad slunce na plazi

Z Lomboku jsem pak dalsi den pokracovala mistni dopravou - autobusy a trajekty dale na vychod na nadherny ostrov Flores. Cesta trvala 2 dny a jela jsem asi jako jedina zahranicni turistka mistni dopravou, ostatni vetsinou leti nebo jedou hromadne lodi pro turisty, takze cesta byla celkem adrenalinova. Domorodci mimo turisticke oblasti totiz nemluvili anglicky, domlouvala jsem se rukama, nohama, kdy, kde prestoupit z autobusu na trajekty apod. Ale zazitky mi bohate vynahradili vsechno nepohodli. Mela jsem stesti a na jednom z trajektu jsem se seznamila s mistnim (z ostrova Sumbawa, cestou na Flores se pres nej prejizdi) ucitelem anglictiny, vypravel mi o systemu mistnich vladnich a soukromych skol, o zivote ucitelu a o mistni kulture apod. Je to strasne zajimave, az se vratim, tak povypravim. Pozval me, at prijdu do jeho hodiny popovidat si s zaky, tady se s cizinci moc nesetkavaji a bude to pro ne zazitek, no pro me jeste vetsi :-). Dal mi adresu a kontakty a chystam se tam zajet pri ceste z Flores zpet na zapad. Bude narocne se tam dostat, protoze opet tam turiste nejezdi ale zkusim to. Napisu pak, jestli se podarilo a zkusim i neco nafotit.

Tony - MUJ SPOLUCESTUJICI

Zajimavym setkanim ale nebyl zdaleka konec. Na dalsim trajektu jsem potkala Tonyho, pohodoveho indoneskeho kluka z Jakarty, ktery jel stejne jako ja procestovat ostrov Flores. Tony pracuje pro mistra financi v Jakarte a patri k bohatsi vrstve indonesanu, patri mezi rekla bych elitni mladez a jeho zivotni styl je hodne podobny evropske nebo americke mladezi ve velkomestech. Tony mel tydenni dovolenou, a tak jsme ten tyden jezdili spolu. Na rozdil ode me, mel cestu velice dobre predem naplanovanou a znal nejhezci mista Flores. Planoval svou tydenni cestu 6 mesicu predem, zatimco ja sve 2 mesice zhruba tyden :-).
Mela jsem fakt stesti, ze jsem ho potkala, protoze umel indonesky a vsechno domluvil, dostavali jsme vsude lepsi ceny a cestovali jsme rychleji a temer bez potizi, protoze on mel kontakty na mistni dopravni spolecnosti. Navstivili jsme tradicni horske vesnice s ryzovymi policky, sopecna jezera, horke prameny, trziste a dokonce archeologicke naleziste - jeskyne, kde archeologove v roce 2003 nalezli tzv. floreskeho hobita - cloveka, ktery zil pred 12tis lety, meril pouhy 1m a byl vyhuben vybuchem sopky. Jezdili jsme na motorkach s ridici nebo autobusem. Tady je par obrazku z nasi cesty:





Flores: mestecko Ruteng a okoli / uprostred Tony a nasi 2 ridici


Flores: skolacky v mestecku Moni




Flores: sopecna jezera Kelimutu a nebojacny opicak :-)

Cesty k sopce a sopecnym jezerum Kelimutu a tradicnim vesnicim byly pro me pomerne vrazedne, protoze Tony mel jen tyden, takze jsme vstavali kazdy den mezi 4-5h rano a spali jsme az na vyjimky max 3-4h, nevim jestli mi to, kdo me znate, budete vubec verit :-), ze ja medved jsem byla schopna vstat, ale je to tak. Ale ta nadhera a zazitky staly za to, treba ta sopecna jezera - jsou soucasti stale aktivni sopky Kelimutu a kazde z nich ma jinou vyraznou barvu, navic ty barvy se neustale meni od zlute, cervene, tyrkysove .. az po cernou.

KRVELACNI DRACI NA OSTROVECH KOMODO A RINCA

S Tonym jsme podnikli take 2 denni cestu lodi z Flores na ostrovy Komodo and Rinca. Pronajali jsme si mensi lod jeste se dvema americany Leou a Aronem, posadku tvorili 2 indonesti 'namornici'. Na lodi jsme jedli i spali - na palube na matracich, obcas jsme zastavili na snorchlovani a jednou ze zastavek byla take 'cervena plaz', coz je ostruvek s plazi s opravdu cervenym piskem. Pluli jsme take kolem ostrova, kde ziji tzv. letajici lisky. Jsou to vlastne obri netopiri, meli rozpeti tak pul metru. Ale hlavni cil nasi cesty byli draci, resp. nejvetsi jesteri na svete komodsti varani. Musim rict, ze ostrovy Komodo a Rinca, kde jsme prochazeli savanou a sledovali nejen draky, ale i barevne ptaky, orchideje a bizony jsou jedna dechberouci nadhera. Zaroven nebezpecna nadhera, protoze varani i hadi, kteri tam ziji jsou zivotu nebezpecni. Dostali jsme pokyny, ze vstup je na vlastni riziko a nesmime se v zadnem pripade vzdalit od pruvodce a skupiny a take co delat v pripade utoku draka. Varani jsou nepredvidatelni, mohou zautocit kdykoliv a v minulosti uz zranili pruvodce i turisty. Byl to mrazivy zazitek, kdyz jsme mijeli kostry zvirat anebo stali jen par metru od nektereho z varanu.

Flores: pobrezi


Rinca: a tady je jeden z krasavcu - komodsky drak


Rinca: takhle vypada bizon po snidani draka - drak schroupe i kosti


Komodo: trek savanou - Tony, Lida

A tady jsem nasla pekny clanech o dracich :-), kdybyste o nich chteli vedet vic
http://www.stoplus.cz/archiv/varani.php

A CO DAL
Cestu s Tonym jsme zakoncili tady odkud vam pisu - muslimskem pristavnim mestecku Ende na vychode Flores (nedele 8.8.2010). Rano jsem Tonyho vyprovodila na mistni letiste, vraci se do Jakarty a zitra jde do prace.
A ja se tady v male ubytovne chystam 2 dny spat :-). A pak uvidim, Flores je nadherny ostrov, tak jeste prozkoumam jedno mestecko vyhlasene svymi horkymi prameny a pak vyrazim na Sumbawu do mistni skoly poskytnout interwiew a bude ze me na chvili celebrita :-), asi se na to ucesu a vezmu si cerne bryle :-).

Smrtici tradice na ostrove Lombok

Mili pratele,
zdravim vas tentokrat z ostrova Lombok, ktery sousedi s Bali. Mam ted tolik zazitku, ze by to bylo na knihu, ale nebojte ty hlavni jsou tady v blogu :-). Dneska jsem si dala pauzu a zustavam v chatce, abych dospala noc. Stravila jsem totiz noc v pokoji se spoustou mysi, muj pokoj byl na jejich ceste za potravou za moji koupelnou, kde ma nejaka mistni, ne moc cistotna, rodina kuchyn. To jsem samozrejme predem netusila. Takze jsem noc stravila hledanim a zalepovanim der moji naplasti s polstarkem :-) (nic jineho jsem nemela). Zalepila jsem jednu diru a za chvili do pokoje nalezly dalsi mrchy oknem, zalatovala jsem mezery v oknech a mrchy lezly koupelnovym ventilem, zacpala jsem i ten a stejne nekudy lezly a zase mizely dalsi. Do toho vypadl proud, tak jsem si na to svitila mobilem, pak jsem to vzdala, zabalila jsem se do deky a se smisenymi pocity sledovala mysi rej, kdyz nektere skocily na postel (ty bestie skakaly metr i vic), tak jsem po nich hazela knizky. Takze dalsi kandidat do zebricku mych pokoju hruzy :-). Od personalu resortu jsem rano zjistila, ze majitelka vi, ze do tohohle pokoje lezou v noci mysi, ale presto ho, kdyz ma plno, pronajima, protoze chce vydelat. Omluvila se a dala mi jiny pokoj, ale nevim jestli taky nemam chtit zpatky penize. Co byste delali vy?

ROMANTICKY Bali Cliff A TANCICI DELFINI
Ale zpet k tem dobrym zazitkum. Nez jsem definitivne opustila Bali, pronajala jsem si na 4dny motorku a mistniho pruvodce a projeli jsme cele Bali od jihu na sever. Nechala jsem si krosnu v hotelu a jela jsem jen s malym batuzkem, plavkami a kremem s 30kou faktorem. Musela jsem odlozit svoji pohodlnost a netahat sebou fen a troje lodicky, a taky se zbavit planovani a organizovani a sverit se do rukou mistniho pruvodce a nelituji, byl to pro me naprosto unikatni zazitek. Pruvodce me vzal na mista, o kterych moc turiste nevedi, napriklad nedaleko od turisticke surfarske Kuty se nachazi tzv. Bali Cliff, coz je jakasi souteska podel oceanu ve skalach a v ni mala bila plaz, vecer tam u skal nad morem litaji netopiri. Dokonce ani nekteri mistni o tom miste nevedi. Byli jsme tam uplne sami a dali jsme koupel ve vlnach a posedeli v chladku mistnich skal do zapadu slunce. Dalsi dny jsme projeli centrum Bali - jezero v horach a severni Bali - zejmena oblast Lovina, kde jsme z male lodky pri vychodu slunce sledovali delfiny, jak skacou nad hladinou a taky jsme snorchlovali. A tady konci romanticka bezchybna cast, protoze me opet (stejne jako v Thajsku) pozahaly meduzy. Takze jsem na to v lekarne vyfasovala leky a antibiotikovy krem a 4 noci jsem nespala. Ale to me ani v nejmensim neodradilo od dalsich 'vylomenin' :-) - mrknete na dalsi kapitolu.

A tady je par obrazku z cesty po Bali

Po ceste stredem Bali

V 'horach' Bali'

Bali Cliff

V 'horach' Bali'

Cesta za delfiny pri vychodu slunce

FLAM V PRISTAVU PADANGBAI
Ze severu Bali jsme se vratili na jih do Kuty, kde jsem se rozloucila s pruvodcem, vyzvedla krosnu a busem vyrazila do pristavniho mestecka Padangbai. Cestou jsem se seznamila s australankou Tanjou a holandanem Erwinem, ubytovali jsme se ve stejnem resortu a cele odpoledne a vecer jsme proparili v mistnich barech :-). Ja jsem stejne v noci nemohla spat kvuli zahancum od meduz. Tanja pak rano pokracovala na sever a Erwin na vychod na ostrov Lombok. Ja jsem v Padangbai zustala 3 dny a skoro cele je prolezela, protoze ty meduzi zahance fakt palili a mela jsem teplotu. Ale bylo to docela fajn, konecne jsem se dostala ke knizkam a kazdy vecer jsem zasla do pristavu, kdyz se vraceli rybari z lovu a privazeli cerstve ryby. Byli tam malinke mistni restaurace, kde vam ty ryby za par korun ugrilovali a podavali s vynikajici cesnekovou omackou.

Pristav Padangbai (Bali)

OSTROV LOMBOK
Z Bali pristavu Padangbai jsem pak trajektem doplula na sousedni ostrov Lombok do turisticke oblasti Sengigi. Jsem tu uz necely tyden a podnikla jsem zatim dva jednodenni vylety do centralni a jizni casti ostrova. A tady je par obrazku z cesty poLomboku

Vodopady - stredni Lomok

Vodopady - stredni Lombok

Plaze - jizni Lombok

Plaze - jizni Lombok

Plaz - jizni Lombok

Mela jsem stesti a pred touhle mysi dirou, kde jsem ted, jsem bydlela v kempu Pondok Sidi Hawa, ktery provozuje australan s manzelkou indonesankou. Je to starsi pan, ktery tu zije uz asi 30 let a je znamy po cele indonesii a ve svete, protoze uz roky urputne bojuje za cistotu ostrova, rozjel vyrobu odpadkovych kosu z pneumatik, recyklovaneho nabytku, vzdelavaci projekty pro mistni. Jeho kemp je naprosto unikatni , je to takova dzungle/prales na plazi a v nem jsou rozsety chatky. Moje chatka mela neuveritelnou indoneskou koupelnu pod sirym nebem. Bohuzel meli volno jen na 2 noci.

Moje koupelna v chatce v Pondok Sidi Hawa

Ale stihla jsem par hovoru s majitelem, tak mi povypravel o svych aktivitach a zivote na ostrove a dal mi tipy na knihy.
VRAZEDNA TRADICE
Od majitele kempu jsem se dozvedela spoustu zajimavosti, napriklad, ze na ostrove je problem najit zamestnance i na jednoduchou praci, protoze zdejsi lide nejsou moc schopni se ucit a jsou jaksi 'jednodusi'. Oproti napriklad Jave a Bali. (Pozor samozrejme ne vsichni.) Podle jeho nazoru je to zpusobeno vice faktory. Jednim z nich je sul bez jodu, ve vetsine zemi se do soli plosne pridava jod, tam kde chybi jod, zakrnuje mozek, respektive nevyviji se tak, jak ma. Zdejsi vlada pri zaridila jodizovani soli teprve pred 5 lety. Dalsi duvod je ten, ze tradicni vesnice na Lomboku fungovaly pomerne izolovane jako velke rodiny. Rodiny doslova, protoze manzelstvi byla povolena pouze v ramci vesnice mezi pribuznymi. Kdyz chtel nekdo partnera z jine vesnice, musel zaplatit 10milionu rupii nebo 2 buffalo - kravy. No a snatky mezi pribuznymi vedou zjednodusene receno k demenci. Takze tohle je dalsi faktor nizsi mentalni vyspelosti obyvatelu ostrova. Rikala jsem si, z jakych duvodu muze vzniknout tak destruktivni tradice, ktera kdyby pokracovala, tak asi povede k zaniku mistniho obyvatelstva.

Bali - ostrov bohu?

Chramy  - nic pro me
Mili pratele, tak se mi prece jen podarilo odjet z ostrova Java na sousedni Bali. Jsem prave na plazi na Bali a pred chvili jsem machrovala v mori, ze budu plavat ve velkych vlnach, az se mnou jedna vlna tak svihla, ze jsem prodelala jsem extremni pruplach usi a nosu a musela jsem se jit uklidnit do inetove kavarny. Takze tady jsou moje dalsi zazitky z Javy a nasledne z Bali.
Na Jave jsem jeste navstivila 2 chramy: budhisticky Borobudur (nejvetsi na svete) a hinduisticky Prambanan. Nikde to nerikejte, ale nejak me tyhle pamatky nezaujaly. Byly tam miliony lidi, skoro se nedalo projit, pry je lepsi tam jet v 5 rano, ja tam byla v 11, ale kdo by vstaval v 5 rano!

Chram Borobudur/Java - pry nejvetsi budhisticky chram na svete

Chram Prambanan/Java - hinduisticky chram

Jela jsem tam s Yanem - pruvodcem a rekla jsem mu, ze teda je to nuda a on se smal asi jeste druhy den a rika mi, ze jsem tedy fakt uprimna. Nevim jestli jsem urazila jeho narodni hrdost nebo jestli jsem ho pobavila, protoze indonesane reaguji smichem na vsechno - zabavu ale i nervozitu, urazku apod. Setkala jsem se s tim i v Thajsku, asi je to obecna vlastnost v jihovychodni Asii. No moje osobni vlastnost je zase uprimnost a otevrenost, neboli co na srdci to na jazyku :-), takze se obcas dostavam do prekernich situaci.

Sopka Bromo
No ale chramy byly jeste slaby odvar toho co nasledovalo. Pri ceste na Bali jsem se zastavila na vychode Javy podivat se na jednu z nejznamejsich sopek Indonesie - Bromo. Jela jsem minibusem s mistni cestovkou s dalsimi jeste asi osmi cestovateli. Seznamila jsem se s mladym britskym parem, kteri uz rok cestuji po svete a projeli Indii, Barmu, Kambodzu a dalsi a taky jsem se seznamila s holandankou Ingrid se kterou jsme pak podnikly par akci spolecne a na Bromu jsme spolu i bydlely. Na sopku Bromo jsem dojela, stravila u ni 2 dny a nikdy jsem ji nevidela :-), protoze byla celou dobu silena mlha, navic jeste zima a prselo. Hadam ze to bylo zrovna ty dny, co se v Evrope roztekaly silnice a na Sibiri praskaly koleje :-). A ja milovnik tepla mrzla ve 2000 m kvuli sopce, kterou jsem stejne nevidela :-). No ale aspon jsme vyborne pokecaly s Ingrid, ona uz taky projela pul sveta a taky obvykle cestuje sama. Takze tady vidite mlhu ve ktere se skryva sopka Bromo.

 Sopka Bromo/Java - ten vrcholek to neni Bromo, Bromo je v mlze :-)

Bali - bordel v Denpasaru :-)
Ze sopky jsme pokracovali cela skupina na Bali a v pristavu Java-Bali jsme se rozloucili, i s Ingrid, ona pokracovala na sever Bali a ja na jih do letoviska Kuta. Cestou do Kuty jsem musela presedat v Denpasaru, hlavnim meste Bali. Jenze tady nastal problem, dorazili jsme do Denpasaru v cca 23h misto puvodne planovanych 19h a uz nebyla sance na spoj do Kuty. Takze to znamenalo zustat pres noc v Denpasaru, coz se mi moc nelibilo, protoze Denpasar je osklive velkomesto a navic vsechny slusne hotely byly plne. Jeste cestou jsem obvolala hotely, co jsem mela v pruvodci LonelyPlanet a vsechny plne. Jen v jednom nemluviii anglicky, a tudis jsem nezjistila, jestli jsou plni. Stejne jsem nemela jinou moznost a tak jsem z autobusaku jela taxikem tam. No samozrejme byli obsazeni, ale naproti pres ulici byl dalsi hotel a hura meli volno. V zapeti jsem taky zjistila proc, prespani v tomhle hotelu vyzadovalo odvahu. Pokoj byl desne spinavy a zeleny od plisne a v odpadu v koupelne se,neprehanim, daly sbirat houby. Byly tam houby vetsi nez 5cm v prumeru :-). No a v sousedstvi bydlel nejaky zahranicni turista s prostitutkou. Jak to vim ze s prostitutkou? No protoze byly slyset nejen vsechny zvuky, ale i kazde slovo. Tenhle pokoj se tedy umistil na mem top10 zebricku pokoju hruzy na 1.miste. Sance na jine ubytko nebyla, na ulici se mi taky spat nechtelo, tak jsem tam zustala a snazila se omezit kontakt s cimkoli na minimum, hlavne s koupelnou :-).

KUTA - surfari, modelky a sex
Brzy rano jsem, stastna, ze od tamtud muzu vypadnout, vyrazila mistnim busem do Kuty. Kuta je misto s kilometry plazi a vypada jako nejake evropske nebo australske letovisko - drahe restaurace i McDonald, butiky, Starbucks. Ze jsem stale v Indonesii jsem poznala jen podle personalu hotelu a hospod, ktery je mistni. Vsude jsou tu sami pekni opaleni surfari a taky plno vysokych nacancanych blondyn. Ale co me tady potesilo nejvic, naprosto luxusni bungalov s terasou bazenem,snidani a obrovskou koupelnou za par korun. I kdyz po pokoji hruzy v Denpasaru mi jakekoliv ubytko asi bude pripadat luxusni. Navic jsou tu desitky masaznich salonu a nabizeji masaze za skvele ceny. Negativni tady na Kute jsou davy turistu, nacpane plaze, plne hotely a taky se tu rozmohla sexualni turistika. V pruvodci psali, ze na prostitutky tu narazi pouze panove a to pouze v noci. Ale to bylo asi pred lety, ted dokonce i me tady nejaky chlapek nabizel sex s mladym chlapcem a to rano, kdyz jsem sla na snidani. Je to smutne, ale predevsim si za to muzou turiste sami, kde neni poptavka, neni ani nabidka.

UBUD - mesto, kde tanci pekni chlapi
Nicmene bydleni je pohadka, plaz a masaze blizko tak tu par dni zustavam. Vcera jsem vyrazila na jednodeni vylet do blizkeho mesta Ubud. Je to kulturni centrum Bali, najdete tam spoustu pamatek, muzei a hodne tance. Kazdy vecer si muzete vybrat z nekolika ruznych predstaveni s ruznymi druhy tradicnich tancu. V Ubudu jsem silenou nahodou potkala Ingrid (svet je fakt maly), ktera tam byla na kurzu bylinek. Sly jsme se podivat na jedno z mistnich tanecnich predstaveni na tanec kecak, coz je tanec bez hudby, ktery tanci asi 50 muzu a zaroven k tomu tak polozpivaji a polo vydavaji zvuky 'kec-cak-ca-cak-' je to velice pusobive a originalni zaroven se to kona pod sirym nebem ve starem chramu. Na zaver tance se konal tzv. firedance - tanec ohne, kdy jsem poprve nazivo videla chlapka, jak bosyma nohama beha v ohni a po zhavych uhlicich. Daly jsme s Ingrid jeste skvelou veceri v zahradni restauraci pod sirym nebem a pak jsem mela jela taxikem zpet do Kuty. Naprosto skvely vecer.
V Ubudu jsem ten den rano, jeste pred tancem a predtim nez jsem potkala Ingrid navstivila prales se spoustou opic, ale bohuzel jedno PCecko v mistni Inetove kavarne mi znicilo celou jednu sadu fotek, kdyz jsem je pretahovala z fotaku, vcetne fotek, kde byla Ingrid i fotek z pralesa a tance a s opickami a z mesta Ubud :-(. Hrozne jsem se vtekla, ale personal kavarny za to nemuze, tak ani nemam komu nadavat, leda sobe, mam byt opatrnejsi. Mozna, ze se ale v Ubudu jeste jednou zastavim a nafotim to znovu.

Kulturni rozdily - a jak je to s indoneskou koupelnou?
Bohuzel jsem taky prisla o fotky mistnich, jak jezdi na motorce, to je opravdu unikum :-). Na malem skutru jezdi obvykle cela rodina - otec, matka a 2 deti. Motorka taky slouzi jako nakladak, vidam tu borce, co vezou na skutru cely stanek se zbozim, nebo treba 1000 hlinenych hrncu. Neptejte se me jak, proste to dokazou. Chlapik co vezl hrnce je mel nejak navesene za zady,  takze nebyl videt, ani motorka skoro nebyla videt, jen pohybujici se hora hrncu na 3 proudove silnici :-).
Taky mistni mena me zaujala, maji tu rupie 1000 rupii jsou nase cca 2,50Kc, takze kdyz jdu do bankomatu, tak obvykle vybiram milion a vic :-). Jen si to predstavte, rano vstanu, dam snidani a jdu do bankomatu vybrat nejaky ten milionek :-). Parada. Miluju Indonesii.
A jeste jsem slibila, ze zjistim, jak je to s tim indoneskym zachodem - dira, sprcha a nadrz. No jsem z toho cim dal vic zmatena Sprcha totiz je vysledek modernizace a tradicni indoneska koupelna vubec sprchu nema. Ma jen diru, nadrz a neco na polevani. Zjistila jsem jak se indonesane sprchuji, proste se polevaji vodou z te nadrze, a tu udrzuji porad plnou. Sprchu, resp. sprchovy odtok, pouzivaji indonesane take jako zachod, kdyz jdou jen na malou, takze kdybyste jeli do Indonesie, tak nebudte prekvapeni, kdyz se budete ptat po WC a mistni budou chtit vedet jestli na malou nebo i na velkou :-). Je to cim dal zamotanejsi:-). No uvidim, jestli se mi jeste podari zjistit to hlavni, jak jit na indonesky zachod oblecena a nevylizt jako vodnik. Tak zatim pouzivam svuj zpusob se svlikanim :-).

YOGYAKARTA - O sultanovi a indoneske koupelne

Pratele, posilam exoticke pozdravy stale jeste z Yogyakarty, kulturniho centra Javy. Chtela jsem tu byt tak 4 dny, abych stihla zbytek zeme, ale ja se vubec nemuzu odsud odtrhnout :-).

 Sultan IX

Predstavte si v Yogyakarte zije sultan, zadny kral/kralovna, ale sultan! Sultan vladne zemi zhruba od 13. stoleti. Dnes uz je jeho vliv spise symbolicky a kulturni ale mistni tvrdi, ze pod neho spadaji nektera ministerstva. Jinak Indonesie je republika a ma sveho prezidenta. Byla jsem se podivat v palaci, kde zili a uradovali Sultan I - Sultan IX (nynejsi sultan). Jsou tam obrazky, fotky a veci hlavne posledniho sultana - fotky jak studoval v Holandsku, tancil, sportoval, varil - dokonce tam je vystaveno jeho asi byvale nadobi, vlastni i jednu vazu z Ceskoslovenska, taky je tam vystavena, mezi jinymi z Ciny, Japonska apod.
Jinak co se tyce kultury, tak bych tady potrebovala zustat alespon rok. Da se tu prozkoumat i naucit hudba na gamelany, to jsou specialni tradicni bubny, da se tu jit na kurz kresby, batiky, jazyka. Jsem z toho tady zoufala, ze mam jen 2 mesice a nevim co prozkoumat driv.

  Par momentek z Yogyakarty a okoli

TRAPAS V LOUTKOVEM DIVADLE
V ramci nasavani kultury jsem vyrazila take do tradicniho indoneskeho divadla, kde se hraji metaforicke pribehy o hinduistickych bozstvech. Prisla jsem tam po zacatku predstaveni a koukam jako blazen. Prede mnou orchestr hraje na tradicni nastroje a clovek, ktery hybe a mluvi za loutky. Zvlastni bylo, ze vsichni byli ke me zady a hudebnici si sem tam popijeli caj uprostred predstaveni. No tak si rikam, velice zajimave loutkove divadlo. A pak blik po asi 15min muj mozek konecne zaregistroval platno!!! a v programu bylo napsano 'stinove' divadlo. Ja jsem na to koukala zezadu! Tak jsem to obesla a bylo to dobre :-) a poradatele na me taky prestali blbe koukat :-).

 Tradicni loutkove divadlo - zezadu :-)

VYLET S YANEM
Jinak stredecni vylet po okoli Yogyakarty, ktery jsem zminovala v predchozim prispevku byl skvely. Jeli jsme na motorce na asi 20km od mesta vzdalenou plaz, tam jsem trochu uspokojila svoji nekonecnou potrebu smazit se na slunci a pak jsme vyrazili do mistnich lazni s horkymi prameny - vstup do lazni zhruba 8,-Kc :-). Mozna si tukate na celo - denni teploty kolem 30st, smazeni se na slunci a pak jeste varici voda, tak pro vas, kdo me neznate, to je moje predstava raje - horko,horko,horko a k tomu palivy zazvorovy caj :-).
Tak opravdu doufam, ze se mi podari se z Yogyakarty odtrhnout a vyrazit na dalsi ostrovy Indonesie. 

INDONESKY ZACHOD - TO JE ORISEK
Jeste se s vami podelim o muj kazdodenni usmevny 'zapas' s indoneskou koupelnou. Moje koupelna a zachod, stejne jako zachody v restauracich a dalsich verejnych mistech, se skladaji z diry v zemi se stupatky, velke nadrze na vodu, kybliku s drzatkem a nekde i sprchy. Musim se priznat, ze se mi doted nepodarilo zjistit, jak takovy zachod spravne pouzit. Vzdycky vylezu postrikana vodou s politym batohem, mobilem nebo s cimkoliv mam sebou. Indonesane take nepouzivaji toaletak, tak jsem usoudila, ze asi tu diru v zemi a sprchu, ktera je vzdycky pobliz pouzivaji jako bidet, ale to je jen spekulace. No v kazdem pripade pro koupelnu v hotelu jsem si vynalezla vlastni zpusob pouziti, ktery minimalizuje politi - jeste v pokoji vyzuji boty, svliknu vsechno vcetne spodniho pradla a pak teprv lezu do koupelny a to i kdyz chci jen na malou. Nez vlezu zpatky do pokoje, tak se osprchuji a utru a je to :-). Pravda trosicku casove narocnejsi ale za to hygienicke :-). Krom toho nic lepsiho jsem nevymyslela. Jeste taky pracuji na nejakem vhodnem zpusobu cisteni zubu. Tam mam problemy hned dva, jestli si cistit nad dirou v zemi nebo nad nadrzi. Nadrz pri trose fantazie muze pripominat umyvadlo, ale zatim jsem se rozhodla pro diru, nechci mit v nadrzi humus. Druha potiz je, ze si musim cistit zuby kupovanou vodou, zdejsi voda evropanum zpusobuje brisni potize. A lit z lahve nad dirou v zemi vodu a zaroven si cistit zuby je pro me orisek, porad mi neco pada, nebo opet jsem polita, takze se svlikam radsi i na cisteni zubu. Legrace co :-). Kamarad kdysi okomentoval moje chovani 'Ani Mr. Bean by se za to nemusel stydet' :-). To sedi co? No nebojte zkusim to casem zjistit od domorodcu, jak ty jejich zachody a koupelny pouzivat. A kdybyste se sem chystali, tak uz budu schopna poradit :-).

 Indoneska koupelna a zachod

Tak teste se na priste mam v planu vyrazit k nejvetsi stavbe jizni polokoule - hinduistickemu chramu Borobudur.

Hrbitov a gangy na autobusaku v Jakarte

Po priletu do Indonesie jsem se 3 dny vzpamatovavala z jetlagu v Jakarte hlavnim meste Javy. Respektive puvodne jsem se chtela vzpamatovavat a odpocivat, ale nakonec me cekaly same adrenalinove zazitky. A to diky Hermanovi (postarsi indonesan s holandskymi predky, proto takove jmeno), ktery me tam hned prvni den odchytil, kdyz jsem hledala obchod. Herman me dovedl do obchodu, do banky, pomohl sem tam neco usmlouvat a poradil mi ohledne mistnich zvykosti. Pozdeji si za cca 2 denni pruvodcovske sluzby nauctoval 600 (to je asi bezny jev, ze vam mistni jakoby nezistne nabidnou pomoc a pak vam to nauctuji, stalo se mi to vickrat) , dala jsem mu 400, ale za nektere jeho rady a napady bych ho asi mela nakopat. Napriklad jet na mistni autobusak v 19h, kdy uz je tma. Potrebovala jsem totiz koupit na dalsi den listek do Yogyakarty, chtela jsem z Jakarty vypadnout, je to spinave 10milionove mesto plne smogu a neni tam dohromady nic k videni. A Herman ochotne se mnou jel, ze me tam zavede, umel odchytit mistni busiky (ja jsem jejich jizdni rady a system zastavovani nepochopila :-) ) coz byla vyhoda, usetrila jsem za taxiky.
Cestou na autobusak Herman navrhl, ze se stavime na pivu. Zavedl me do mistnich slumu, do chudinske ctvrti Jakarty, kde byly chyse z plechu a hliny a pobihalo tam spousta deti. Deti se kolem me sesypaly a z chysi vychazeli dospeli a zirali na me. Vesli jsme do jedne chyse 3x4m s malym dvorkem a 2 slepicemi, v chysi byla jenom nejaka skrinka a na ni talire a na zemi srolovane rohoze asi na spani a stala tam stara pani, pry Hermanova matka. Dala jsem Hermanovi penize a on dosel pro pivo a koupil nejake bonbony, abych mohla dat detem, ktere se tam na me chodily divat. Pak me seznamil s jeho sousedem hrobnikem, ob dva 'domy' byl totiz hribov. Hrobnik byl vtipny :-). Ja jsem vsem radsi rikala, ze jsem vdana (bez deti), indonesani jsou vetsinou muslimove a samotna zena je podezrela a kdyz hrobnik slysel, ze nemam deti, tak se hned nabidl, ze pry jich ma 6 a ze umi delat deti, ze mi s tim pomuze :-). Musim rict, ze tam bylo veselo, lidi byli mili a deti dovadely, zrovna se tam v sousedstvi taky konala oslava obrizky maleho chlapce, ale chudoba teda silena!!!

 Chudinska ctvrt v Jakarte ...

Uf, ale to byl teprve zacatek adrenalinovych zazitku. Jeli jsme pak na ten autobusak a ja jsem si naivne predstavovala nejakou budovu nebo halu neco jako Florenc, omyl, byla to obrovska plocha, ktera zacinala trzistem, sem tam chaoticky staly autobusy a bylo tam dost lidi. Byla tam nizka podlouhla budova a tam neco jako prepazky, sli jsme k jedne a tam jsem si koupila listek. Pak jsme se vraceli a Herman nejak znervoznel a skoro me dostrkal do blizkeho obchodu, byla tma a kolem nas se zacali shlukovat podivni chlapi. Herman mi vysvetlil ze to jsou zlodeji a musime rychle pryc pouzivaji noze, tak jsme bezeli podel silnice a nastesti jsme hned chytli taxika. Hermana jsem nezabila ani nezbila, ze me tam zatah, zachranila ho vymluva, ze netusil ze to tam bude nebezpecny. Nejak jsem mu to verila, vypadal vydeseneji nez ja.

 Herman a jeho matka a tech par metru za nimi je cely jejich pribytek

Yogyakarta

Neokradli me, listek jsem mela a tak jsem nocnim autobusem prejela do Yogyakarty, kde ted bydlim. Cesta byla uzasna, mohla jsem si dostatecne pokecat :-). Sedela jsem vedle muslimky Trish, pracuje jako statni zamestnankyne v doprave, mela procestovanou evropu i ameriku a skvele se s ni povidalo - probraly jsme koran, menovou politiku evropy, americke jidlo a dokonce byla ochotna se mnou probrat i posledni dobou moje oblibene tema Severni koreu :-). Cestovala jsem mistnim busem s mistimi obyvateli a bylo to tedy dobrodruzstvi, v autobuse byl indicky zachod, neco podobneho jsem nikdy nevidela. Budka s dirou v zemi s hromadou plastovych lahvi s vodou na splachnuti :-), pouziti vyzadovalo odvahu a stabilitu :-).

Yakarta je pry po Bali nejkrasnejsi misto pro turisty v Indonesii, je to kultuqni centrum Javy, jsou tu university, vystavy a skoly batiky a rezbarstvi. Bydlim tu v pravem tropickem hotylku jmenem Bladok s bazenem obklopenym dzungli v pokoji s proutenou strechou a indickou koupelnou. Nadhera! A to jen za 250 ,-/pokoj pro 2. Je tu kousek trziste, raj pro vas damy brisni tanecnice a fanynky batiky, genialni orientalni barvy a vzory, cely vecer jsem na vas myslela. Skoda, ze toho nemuzu nakoupit nakladak a dovezt vam to.

 

 Hotel Bladok - hotelovy bazen

Jaci jsou indonesane ...
Domorodci jsou malinci, stihli a snedi s cernymi rovnymi vlasy. Jsou desne mili a hodni, vetsinou plasi az na ty v turistickych castech. Porad nahani turisty a snazi se jim prodat vylet, odvoz, zbozi... Dnes me jeden ukecal na stredu na vylet na motorce za 300 ,- k horkym pramenum a nedalekemu chramu Borobudur. Chtela jsem tam puvodne jet s dalsimi turisty s pruvodcem a busem, ale na motorce to bude vetsi svoboda. Ten mistni chlapek - Yan se zda rozumnejsi a odpovednejsi nez Herman. Potkala jsem ho na trzisti a zasli jsme na kureci polevku a tak jsem ho ohledne vyletu poradne vyzpovidala - kam presne pojedeme , abych se zase nedostala do nejakych trablu :-). Mozna vam to prijde vsechno riskantni, ale ten incident v Jakarte je vyjimka. Java je ve skutecnosti bezpecnejsi nez cechy, v cechach bych s nikym cizim nikam sama nesla. Taky je tu strasne snadne se seznamit, jak s mistnimi, tak s ostatnimi turisty.

FAKTA:

• Vetsina indonesanu je extremne chudych, ale je tu i jakasi stredni vrstva a vrstva velice bohatych
• Nejvice je tu muslimu, ale najdete tu i krestany a budhisty
• Muslimove jsou tu mene ortodoxni nez v arabskych zemich, koran moc nedodrzuji, jak rikala Trish - jsou to liberalni muslimove :-)
• Vice o Indonesii a jejich obyvatelich si muzete precist na wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/Indonesie

Takze to jsou moje prvni dojmy a zazitky, priste napisu , jak dopadl vylet :-). Napiste pokud by vas o Jave neco zajimalo, nebo mate poznamky k memu vypraveni, mozna bych priste mohla byt strucnejsi :-).
A kdybyste sem chteli za mnou priletet na dovcu, budu moc rada, potrebujete jen letenku do Jakarty nebo na Bali a ockovani proti zloutence A/B.

Prilet - ups, jsem v Jakarte, ale krosna jeste v Dubaji :-)

Mili pratele, zdravim z Idoneskeho ostrova Java a omlouvam se, ze pisu bez diakritiky, ale nikde tu nemaji ceske klavesnice :-). Doufam, ze si poradne uzivate leto a k letu patri zabavne cteni, takze tady jsou ke cteni moje zabavne dobrodruzne prihody. Hned priletem vas pobavim. Jen co jsem vystoupila na letisti v Jakarte a vystala frontu na pasove kontrole, tak se z amplionu zacalo ozyvat 'Attention attention missis Ludmila Vrazelova and Mr Sausamal blaublaal jar mlauvjujala bla... please' vubec jsem nerozumela, jestli jako mam nekam jit, nebo co a kam? Tak to teda jak jsem jinak flegmous, tak me zacly napadat scenare, co jsem kde provedla, jestli ta moje mast v krosne proti komarum z Thajska nema v sobe opium, nebo heroin. No nakonec to bylo jen zpozdene zavazadlo, ktere zustalo v Dubaji. Dodali mi ho druhy den + $50 odskodne, super. Mimochodem letiste v Dubaji je sen cestovatele, jsou tam sprchy, lehatka, wifi, fontanky a kyticky no proste parada. Doporucuji vyzkouset.

Pasar Baru v Jakarte - jedno z mistnich trzist

FAKTA:

• Letela jsem s Emirates a jsou luxusni, doporucuji - skvele obcerstveni, filmy, hry, prijemny personal.
• Let trval s prestavkami cca 25h  Praha - Dusseldorf - Dubai - Jakarta
• Letenka me stala cca 19 500,-
• V Indonesii je obecne levneji nez v cechach, da se bydlet za 250,-/pokoj, ale muzete mit i VIP ubytovani za 2000,-/osoba
• Indonesie ma pres 17 tisic ostrovu, z nich zhruba nejvetsi jsou Java, Sumatra, Bali, Borneo (Kalimantan), Papua, Nussa Tengarra a Maluku
• Jakarta je hlavnim mestem Indonesie a ma zhruba 10milionu obyvatel